Studentský seminář

Z logici.cz
Přejít na: navigace, hledání

Seminář se v LS 2010/2011 koná střídavě v pondělí od 18:30 a v úterý od 19:10 v Celetné v místnosti 119, tj. 28.2., 8.3., 14.3. a tak dál. Chcete-li dostávat pozvánky, pošlete e-mail na adresu danny[at]logici.cz

Prosím přidávejte návrhy na pořad studentského semináře!

Seznam pořádaných seminářů:

Obsah

Akademický rok 2010/2011[editovat]

19. dubna 2011, Michal Švarný: Čínská filozofie[editovat]

11. dubna 2011, Jaroslav Zouhar: Mytologie a mystika ve filozofii[editovat]

Přednáška zahrnující vše od Thaléta z Milétu až po Carla Gustava Junga, od šamanů po nevědomí a o tom, jak se to celé vlastně vztahuje k filozofii.

5. dubna 2011, Petr Švarný: Kvantová logika[editovat]

Zkusili jsme pochopit podivnost jménem kvantová logika a zablbli jsme si s ortogonálními svazy.

28. března 2011, Jana Glivická: Russellova Teorie typů[editovat]

Jana nás seznámila s Teorií typů a s problémy, s nimiž se potýká. Následovalo pojednání o druhořádové logice.

22. března 2011, Adam Přenosil: Herní sémantika v lingvistice[editovat]

Po loňském Lukášově úvodu do herní sémantiky nám Adam pověděl, jak funguje v lingvistice a jaké problémy vznikají, když se ji snaží člověk aplikovat na přirozený jazyk.

14. března 2011, Michal Dančák: Zápis velkých čísel[editovat]

Pověděli jsme si něco o pokročilejších zápisech velkých konečných čísel. Celé jsme to pak završili Grahamovou větou.

8. března 2011, Jan Filippi: Řešení úlohy o brachistochroně[editovat]

Honza Filippi nás zasvětil do tajů úlohy o brachistochroně a toho, jak vypadá řešení této úlohy pomocí nestandardní matematické analýzy.

28. února 2011, Ondřej Luhan: Jak psát Bc. práci[editovat]

Otevřená diskuse na téma psaní bakalářských, diplomových, ročníkových a jiných prací, vedená Ondrou Luhanem.

14. prosince 2010, *<|:{)}: Vánoční seminář[editovat]

Poker, EPR, [math]\neg Bew(y,subst(x,x))[/math], prostě zase Vánoce.

7. prosince 2010, Petr Švarný: Ztráta času[editovat]

O zmatcích a formalismech času, Bohu a debatě s filosofy pojednal snad jediný temporálec v ČR. There can be only one!

30. listopadu 2010, Zuzana Dolejší: Teorie důkazů[editovat]

Zuzka nám předvedla magii svádění přirozené dedukce do gentzenovského kalkulu.

23. listopadu 2010, Lukáš Holík: Trochu obecně o teorii her[editovat]

Za stálého vyrušování od nezbedného studenta se Lukášovi podařilo nás seznámit se základy teorie her.

16. listopadu 2010, Michal Peliš: Dynamické epistemické erotetické ad. logiky[editovat]

Kapsa nás nechal nahlédnout pod svou disertační pokličku a seznámil neznalé s erotetikou.

9. listopadu 2010, Pavel Arazim: Pojem subjektu u Humea[editovat]

Pavel přednášel o své bakalářské práci na filosofii. Velmi zajímavý úvod do Humea a jeho přirovnání k analytické filosofii.

2. listopadu 2010, Michal Dančák: Sémantické stromy v neklasických logikách[editovat]

Michal nás zasvětil do metody sémantických stromů a předvedl nám pár ukázek s vyústěním v BCK. Bouřlivá diskuze nastala, zda stromy jsou s to dát nám minimální modely.

26. října 2010: Úvodní seminář[editovat]

Pověděli jsme si něco o formátu semináře pro letošní rok, o našich představách a nastínili jsme budoucí průběh přednášek.

Akademický rok 2009/2010[editovat]

17. prosince 2009: Vánoční seminář[editovat]

Trocha hudební, herní, logické i nelogické zábavy na studentském semináři ku příležitosti posledního předvánočního semináře.

3. prosince 2009, Jan Pleskač: Kartografická zobrazení na území ČR[editovat]

Honza nám přednesl základy kartografie s tím, že skončil u nadávek na zateplování a odborností jako souřadnicové systémy v historii české země (Cassini–Soldnerovo, Gauss–Krügerovo a Křovákovo zobrazení a souřadnicový systém JTSK).

19. listopadu 2009, Petr Švarný: Turing a konekcionismus[editovat]

Petr přednesl o Turingově článku Intelligent Machinery z roku 1948, kterýžto je k nalezení na Turing archive. Článek hovoří o neuspořádaných strojích, které v podstatě předjímají moderní neuronové sítě. Následovala slušná kanonáda otázek. Očividně je téma dosti zajímavé.

5. listopadu 2009, Úvodní setkání[editovat]

Bylo by možná předčasné to nazvat tradicí, ale opět byl seminář pod vedením Švarného započat filmem – dokumentem Dangerous Knowledge o Cantorovi, Bolzanovi, Turingovi a Gödelovi a o tom, jak tragicky skončili, doprovázeným shrnujícím a komentujícím překladem Jardy Zouhara, Michala Dančáka a Petra.

Akademický rok 2008/2009[editovat]

17. prosince 2008, Vánoční besídka[editovat]

Pravidelná vánoční besídka se koná tuto středu 17.12. od 18.30 v místnosti 119. Pokud můžete, vezměte cukroví, pití, jídlo, co uznáte za vhodné a hlavně dobrou náladu.

29. října 2008, Zabíjačka[editovat]

Vyprázdníme prasátko pojmenované po slavném logikovi „Łukasiewicz“. Vyrazíme do obchodů a za peníze získané z prasátka nakoupíme dobroty, které nás napadnou. Těmi pak vyplníme skříňku ve 119, aby se za jejich snězení mohl naplnit Łukasiewicz.

22. října 2008, Michal Kováč: Úvod do světa [math]\TeX[/math][editovat]

Krátké seznámení se sázecím systémem [math]\TeX[/math] a s jeho nadstavbami. Tato přednáška by měla především ukázat naprostému začátečníkovi, co to je [math]\TeX[/math], co zhruba umí, proč a kdy psát texty v tomto systému a jak s tím začít. Předpokládám, že na toto téma později navážou další přednášky, úžeji zaměřené.

15. října 2008, Jan Filippi: Jak vystudovat logiku (pro prváky). Neformální schůzka s absolventy a studenty vyšších ročníků[editovat]

První kontakt s vysokoškolskou matematikou – ať už na MFF, nebo na Logice FF – bývá pro běžného maturanta šok; zcela přirozený šok. Schůzka má přispět k jeho zmírnění: jednak tím, že se může kdokoli zeptat na cokoli (i na sebehloupější otázku), a jednak tím, že uvidíte, že nejste první, kdo tento šok prožívá, a že ho lze překonat.

Většina z vás je přijata i ke studiu jiných oborů a brzy se budete rozhodovat, u čeho setrvat a čeho zanechat. Je naší snahou vám ukázat, že studium logiky má smysl, že se to dá a že je to dobrá volba. A že když v textu narazíte na 𝕋⊨⊥ ⟺ T⊢⊥, není to důvod k panice, i když se vás třeba začne zmocňovat.

Seminář povede Jenda Filippi (akorát skončil), poví o základních pojmech logiky, co je k čemu dobré, a především jak co spolu souvisí. Zavzpomíná i na svoji první roztomile mylnou představu o teorii množin a na to, jak se posléze vytratila. Svoji účast přislíbila i Martina Pivoňková (5.ročník, vzorová ukázka normální holky, která TO studuje). Určitě tam ale bude normálních lidí víc :-)

Nejpřínosnější bude schůzka pro studenty prvního ročníku, ale není vyloučen přínos i pro někoho jiného. Často se stává, že student ve čtvrťáku konečně pochopí něco, co se učil v prváku a připadalo mu to tehdá k ničemu.

8. října 2008, Michal Kováč: Úvodní hodina[editovat]

Akademický rok 2007/2008[editovat]

14. května 2008, Veletrh volných témat bakalářských a diplomových prací[editovat]

Po roce a půl se v rámci semináře opět uskuteční veletrh volných témat pro bakalářské a diplomové práce. Referovat budou potenciální vedoucí a školitelé: Marta Bílková, Libor Běhounek, Petr Cintula, Ondrej Majer a další. Tím, že je ten den rektorské volno, se nenechte zmást.

7. května 2008, Jiří Joachim: Logika Lewise Carrolla[editovat]

30. dubna 2008, Petr Švarný: Particulars v TIL a prezentace E-inkoustu[editovat]

23. dubna 2008, Petr Švarný: Kritické poznámky k individuím v TIL[editovat]

Seminář se představí v trochu novém hávu. Od 16.40 je učebna 119 otevřena všem L & PL (logikům a přátelům logiky ;). K dispozici budou nějaké společenské hry a (zejména) bude dán prostor konzultovat poznání získané na přednáškách a jinde. Od zhruba 19 hodin se bude konat organizovanější část, a to mé kritické poznámky a návrhy k individuím v TIL na základě Tichého článku Individuals and their roles (z Collected papers in logic and philosophy).

20. dubna 2008, Petr Švarný: Mimoň seminář se Štokyho medunou[editovat]

Ještě nevím kdy a kde a záleží na počasí, ale se skupinou potrhlíků dáme Štokyho medunu. Hráli bychom (dle účasti) na družstva o 6 členech, dvě brankoviště, venkovní hřiště a minimum násilí :) Kompletní pravidla dodám v brzké době.

16. dubna 2008, Petr Švarný: Scrabble a Nomic 1. kolo[editovat]

Pro pokračování v zatím velmi odborném semináři či alespoň ve zdárné resuscitaci jakéhokoliv semináře budeme hrát Scrabble a v závěru dáme první hlasování v Nomicu (zahajujeme se standardními pravidly). Doufám v novou tradici seminářů :)

9. dubna 2008, Petr Švarný: Promítání Pi[editovat]

Zmocníme se promítačky ve 119 a vychutnáme si Pi na plátně. Následovat bude diskuse, rozprchnutí či všeobecná řízená anarchie.

24. října 2007, Marie Kolínská a Tomáš Málek: Jam Session[editovat]

Logická jam session.


Akademický rok 2006/2007[editovat]

23. května 2007, Martin Baláž a Ján Kľuka: Answer Set Programming[editovat]

Martin Baláž. Answer Set Programming (ASP) je forma logického programování podobná Prologu. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v interpretaci negace. V Prologu negace jako konečné selhání označuje selhání odůvodnění, v ASP defaultová negace znamená konzistentnost předpokladu s jeho důsledky. Na rozdíl od Prologu v ASP nezáleží na pořadí pravidel ani na pořadí literálů v pravidlech. Sémantika logických programů bez negace je v obou případech shodná.

Ukážeme příklady logických programů řešících hry Sudoku a Sokoban. Naznačíme, jak rozšířit ontologie o systémy pravidel, k čemuž směřuje poslední výzkum v oblasti sémantického webu.

Ján Kľuka. Pověděl bych něco o oblasti, ve které se pohybuji, tj. o teorii programování a o trochu nestandardním (snad více logickém) pohledu na ni, který má naše skupina okolo doc. Vody na bratislavském matfyze.

4. dubna 2007, Karel Chvalovský: Pár slov o strojovém dokazování[editovat]

Rád bych řekl pár slov o strojovém dokazování v klasické prvořádové logice. Ukážu ve stručnosti dvě základní metody: rezoluci a tableaux. Žádné zvláštní znalosti nepředpokládám, naopak pokud o problematice „něco“ víte, nejspíše se nic nového nedozvíte :)

Library of test problems for automated theorem proving (ATP) systems

28. března 2007, František Havlík: Ortomodulární svazy[editovat]

Vyslovím definici ortomodulárního svazu a uvedu některá tvrzení o ortomodulárních svazech. Navrhnu způsob, jak přidat do jazyka symbol pro symetrickou diferenci, čímž vznikne nová třída ODL. Ta má některé vlastnosti Booleových algeber. Pokud zbude čas, ukážu i svaz ze třídy ODL s dvouprvkovou množinou generátorů volně generovaný těmito dvěma prvky.

28. února 2007, Jan Filippi: Nestandardní analýza. Řešení klasických úloh pomocí nekonečně malých veličin[editovat]

Historická úloha o brachistochroně a Gaußovo normální rozdělení.

21. prosince 2006, Vánoční besídka studentů a přátel logiky[editovat]

7. prosince 2006, Michal Kováč: Standardní model aritmetiky[editovat]

9. listopadu 2006, František Havlík: Minkowského věta[editovat]

Toto téma má souvislost s logikou poněkud volnější. Vyslovím a dokážu Minkowského větu z kombinatorické geometrie a ukážu dvě její aplikace – jednu „ze života“ a druhou z elementární teorie čísel. V následné diskusi se pak můžeme pokusit najít využití této věty i v logice.

Přednáška nevyžaduje žádné předběžné znalosti.

25. října 2006, Veletrh diplomek a informace o doktorském studiu[editovat]

Cílem semináře je seznámit studenty s možnostmi, které se jim nabízejí jakožto logikům (nejen) v Praze, především s ohledem na blížící se termín zadání diplomových prací a doktorské studium.

  • mapa pražské logické komunity (kdo, kde a co dělá s logikou)
  • možná témata a školitelé (diplomové práce, doktorské studium)
  • možnosti v zahraničí (spřátelená pracoviště, granty)

Z vlastní i cizí zkušenosti referují:

5. října 2006, Bolzanův hrob[editovat]

Již delší dobu se nekonala tradiční návštěva hrobu Bernarda Bolzana, slavného to českého logika. Pátého října by oslavil dvousté dvacáté páté narozeniny, a tak ho jdeme navštívit a poté mu připít na krásnou a spokojenou věčnost. Sraz v 16.30 na zastávce tramvaje Flora.


Akademický rok 2005/2006[editovat]

3. května 2006, Štěpán Mach: Katechismus logiky aneb logika našich dědečků[editovat]

Nahlédneme trochu do logiky, jak byla vykládána a praktikována ještě v časech našich dědečků a babiček. Pozornost budeme věnovat sylogismům ve formě, jak je scholastikové vybrousili až k dokonalosti. Co kdyby šlo z názvu věty poznat, jaké kroky je třeba použít v důkazu? Ujasníme si, co všechno patřilo (a patří?) do logiky. Co to je (byla) třeba taková konkrétní logika nebo vědosloví. Také se podíváme na vztah logiky jako „nejobecnější vědy“ (Russell) k vědám ostatním a jaký na ně měla vliv. Znamená chyba v logice také chybu například v psychologii? (Popper)

19. dubna 2006, David Navara: Aristotelés[editovat]

Aristotelés je autorem nejstarších dnes dostupných pramenů týkajících se logiky. Přesto je jeho teorie velmi rozvinutá a ještě v novověku byl rozšířený názor, že po Aristotelovi už v logice nikdo nic nového nemůže vymyslet. Materiály k přednášce jsem si stáhl ze Stanfordské filozofické encyklopedie, jiné zdroje jsem nepoužil. Nejspíše budu vyprávět o Aristotelových názorech na dedukci (a speciálně jeho sylogistiku), na vědecké poznatky (a definice), modální logiku (pouze okrajově) a podobné věci. Přednášku chci udělat spíše kratší (45 minut je nedosažitelné – opravdu? – maximum, 30 minut reálný odhad).

5. dubna 2006, Michal Kováč: Časové logiky[editovat]

Podíváme se na různé časové logiky a práci s časem vůbec. Mimo standardní časové logiky s modalitami P, F, H a G bude ukázána i logika s binárními operátory S a U, metrická časová logika, logika následujícího času, a snad i různé časové logiky a systémy používané v informatice (například časová výpočetní stromová logika).

15. března 2006, Jan Filippi: Co mi na logice přišlo nejpozoruhodnější[editovat]

Několik témat a problémů, které mě během studia zaujaly a u kterých mám pocit, že stojí za zamyšlení.

1. Problém metan = meta2
Při studiu mnoha partií matematiky, logiky i při filozofických zkoumáních nás často napadne, že se na daný problém můžeme dívat z nadhledu (metapřístup). Při tomto přístupu se stává, že problém, který jsme tímto pohledem chtěli odstranit, se objevuje znovu o hladinu výš a celá věc spěje k nekonečnému regresu. Pozoruhodné je, že tomu tak není vždy. V některých případech nekonečný regres nenastane.

2. Pojem kalkulu a výběr toho nejlepšího
Pojem kalkulu jsem pro sebe objevil dost pozdě a shledávám ho fantastickým. Je jakýmsi návratem k tomu, co mě na matematice bavilo v mojí „předvědecké“ době. Prostě něco spočítat a je jedno, jestli korektně!

3. Různé formalizace pojmu algoritmus a jejich ekvivalence – tzv. Churchova teze. A opomíjená, i když nejlepší formalizace – lambda kalkulus

4. Věta o rekurzi alias Gödelova věta o nerozhodnutelnosti a její formulace v lambda kalkulu

5. Nutnost a postačitelnost násobení

6. O smyslu a významu v programovacích jazycích, přirozeném jazyku a vůbec

22. prosince 2005, První druhá vánoční besídka[editovat]

Pro úspěch besídky první a pro zbylé cukroví se koná poprvé na studentském semináři druhá vánoční besídka. Přineste především pití, ale ani nějaké to nové cukroví či jiné dobroty nebudou překážet…

15. prosince 2005, Vánoční besídka studentů a přátel logiky[editovat]

8. prosince 2005, Karel Chvalovský: Malý úvod do lambda kalkulu[editovat]

Rád bych se pokusil vysvětlit základní myšlenky lambda kalkulu a předvedl některé jednoduché konstrukce. Při této příležitosti pak poodhalil onen tajemný operátor λ, se kterým se při různých přednáškách všemožně operuje. Předem však upozorňuji, že řada dotazů nejspíše zůstane nezodpovězena, neboť jsem v oblasti nejvýše pokročilý začátečník.

Barendregt, Barendsen: Introduction to Lambda Calculus

Stránky Barendregta – jsou tam mimo jiné kniha o typovaném lambda kalkulu a zajímavý článek The impact of the lambda calculus

1. prosince 2005, Štěpán Mach: O panu Hilbertovi a jeho vizích v matematice a logice[editovat]

Malá pohádka, ba co dím, epos vpravdě hrdinský o rytíři Hilbertovi, králi Kantovi, kouzelníku Gödelovi a hledání Svatého grálu v logice. Ve vedlejších rolích se představí alchymista Klein, černý rytíř Gordan, rytíři kruhového stolu Ackermann, Bernays a von Neumann, rytíři z ohnivé země Brouwer a Weyl, renesanční kupec Clay a další.

10. listopadu 2005, David Jurenka: Independence-friendly logic aneb Co se dnes nosí ve Finsku[editovat]

Zhruba před deseti lety přišel Jaakko Hintikka s elementárním logickým systémem, který by měl dát zapomenout klasické predikátové logice. V čem spočívá revolučnost tohoto systému? Čeká nás skutečně přebudování základů matematiky, jak předpovídá Hintikka? Může formální systém obsahovat vlastní predikát pravdivosti? Jaký význam pro nás mají Gödelovy věty? A co s axiomem výběru? Na tohle a snad i něco víc se pokusím na tomto semináři odpovědět.

Předpokládány jsou pouze základní znalosti klasického predikátového počtu.

3. listopadu 2005, Jarda Zouhar: Co objevil Gödel aneb Jaké je být formální systém?[editovat]

Gödel ukázal, že ke každému bezespornému formálnímu systému silnějšímu než Peanova aritmetika existuje pravdivá aritmetická formule – říkejme jí Gödelova –, která není v tomto systému dokazatelná. Nabízí se několik otázek: Co formálnímu systému chybí k tomu, aby v něm Gödelovu formuli šlo dokázat? V čem se liší schopnosti matematika, který její pravdivost dokázat umí, od „schopností“ formálního systému? A jak se vůbec dají porovnávat schopnosti matematiků se „schopnostmi“ formálních systémů? Nebo třeba: Říká Gödelova věta něco o možnosti formalizovat naše usuzování? Byl Hilbert beznadějný snílek? Proč neumíme popsat přirozená čísla pomocí axiomů? Kdo je muž s maskou? A jak je to s vejcem a slepicí? Když nás nenapadne nic zajímavějšího, můžeme se pozabývat podobnými otázkami.

27. října 2005, Karel Chvalovský: Weak nonmonotonic probabilistic logics[editovat]

Stručná ukázka kombinace pravděpodobnostní a defaultové logiky pro aplikace v umělé inteligenci.

20. října 2005, František Havlík: (Elementární) vnořování struktur[editovat]

V přednášce Algebra I jsme se setkali s pojmy elementárně ekvivalentní struktury, elementární vnoření a izomorfismus. Mým cílem bude ukázat dvě struktury, které jsou elementárně ekvivalentní, ale neexistuje elementární vnoření jedné do druhé. Budu předpokládat alespoň částečné znalosti z Algebry I, potřebné definice a věty ovšem připomenu. Předvedená konstrukce mi připadá zajímavá, i když se v mém podání nebude jednat o formální důkaz. Mým cílem bude spíše předvést celkovou ideu.

13. října 2005, Michal Kováč: Logika[editovat]

Co to logika je a co by možná mohla být.


Akademický rok 2004/2005[editovat]

7. června 2005, Oslava konce semestru[editovat]

Jedná se především o oslavu konce semestru, a tedy jedno z posledních setkání se se studenty před tím, než se všichni rozprchnou užívat si prázdnin. Také v případě zájmu si můžeme před začátkem oslavy ujasnit různé problémy, na které narazíme při učení se na zkoušky.

Tedy vezměte s sebou jídlo, pití, dobrou náladu…

24. května 2005, Petr Naske: Konkurz na učitele logiky na střední škole[editovat]

Představí se Vám člověk, který v posledních dvou letech učil logiku středoškoláky na žižkovské škole humanitního oboru s cílem připravit tyto studenty na maturitu i z tohoto předmětu a případnou ročníkovou práci a dát jim do ruky nějaký nástroj na uchopení „logiky“ v jiných humanitních vědách. K učení byla hojně využita diplomová práce absolventa logiky Petra Jansy, která bude také propagována, a bude předvedena i ukázka některých softwarových systémů na ulehčení výuky logiky (spíše jako příspěvek do diskuse). Cílem celého setkání bude nalákat nějakého potencionálního nadšence, který by tento hezký úkol – učit logiku středoškoláky – chtěl vzít za přednášejícího (Petra Naskeho) v příštím školním roce (proto slovo „konkurz“), a hlavně diskuse o tom, jak středoškoláky pro zkoumání logiky nadchnout.

17. května 2005, Michaela Nová: První mezinárodní symposium o „takové té věci, s kterou si logici hrají v místnosti 119“[editovat]

Symposium se pokusí zaplnit ostudnou mezeru, ba nebojme se říci vakuum, v jedné z oblastí vědeckého poznání. „Taková ta věc, s kterou si logici hrají v místnosti 119“ si pozornost zajisté zaslouží. Přednesené příspěvky se jí budou věnovat z mnoha různých hledisek, důraz bude samozřejmě kladen na hledisko logické. Minimálním cílem symposia bude najít pro tu věc odpovídající název.

Vaše příspěvky jakkoli se dotýkající tématu jsou vítány! Jejich stručnou anotaci zašlete emailem organizátorce symposia.

10. května 2005, Michal Kováč: Logika asociačních pravidel a vodní sporty[editovat]

Řeknu něco málo o logice nad asociačními pravidly a po té si půjdeme zaplavat. Nezapomeňte na plavky!

26. dubna 2005, Michal Kováč: Dobývání znalostí pomocí vizuálního typovaného lambda kalkulu[editovat]

Dobývání znalostí bývá definováno jako proces netriviální extrakce implicitních, dříve neznámých a potenciálně užitečných informací z dat. Je využíváno ve všech možných oblastech a oborech, zvláště v ekonomii.

V šedesátých letech dvacátého století vznikla kolem prof. Petra Hájka metoda prozkoumávání dat GUHA. Její nejznámější procedura ASSOCC byla implementována mimo jiné v programu na dobývání znalostí LISp-miner, který vzniká již skoro deset let kolem doc. RNDr. Jana Raucha, CSc., na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Já jsem členem týmu Ferda. Jeho původním úkolem je vytvořit program na uživatelsky pěkné zadávání úloh pro LISp-miner. Ukázalo se, že asi nejmocnějším nástrojem by bylo, kdyby uživatel vizuálně tvořil „formule“ jistého typovaného lambda kalkulu. Tento vizuální typovaný lambda kalkul by se však dal použít nejen pro dobývání znalostí, ale i pro veliké množství jiných aplikací.

Řeknu jisté základy fungování systému LISp-miner a ukážu na něm sílu, krásu a problémy vizuálního typovaného lambda kalkulu.

Nebudu předpokládat žádné znalosti ani z dobývání znalostí, ani z lambda kalkulu.

19. dubna 2005, Michal Peliš: Úvod do nemonotonních logik[editovat]

Logický důsledek (vyplývání) se v klasické logice chová monotonně, to znamená, že je-li výrok x důsledkem množiny výroků M, je x důsledkem i N, kde M ⊆ N. Běžné usuzování však často pracuje s nedostatkem informací, kdy jsou některé důsledky v rozporu s dodatečnými informacemi. (Výrok x tak nemusí být důsledkem každé nadmnožiny M.) Z formálního hlediska jsou tyto druhy inferencí studovány nemonotonními logikami.

Na semináři budou zmíněny vlastnosti klasického důsledku a způsoby jeho „rozšíření“ v nemonotonních logikách. Jako příklad těchto logik bude uvedena tzv. logika defaultů.

Jde o úvodní seznámení s tématem. Stačí základní znalost výrokové a predikátové logiky. Absolventi Teorie racionálního usuzování se budou nudit.

Handouty – položka Introduction to Nonmonotonic Logics

12. dubna 2005, Štěpán Mach: Mill contra Whewell aneb induktivní logika v 19. století[editovat]

Budeme se bavit a induktivní logice, která byla kdysi (když logika byla ještě více o myšlení než o formálních systémech), i navzdory Humeovi, významnější, než by se nám dnes možná zdálo. Pojednávali ji ve svých knihách i Boole a Venn. Ukáži dvě různá pojetí indukce (a možná nastíním třetí) rozvedena J. S. Millem a W. Whewellem (kterýžto jest, jistě neprávem, téměř zapomenut). Konflikt těchto dvou pojetí může být vykládán i jako předznamenání významného sporu o induktivní logiku ve století dvacátém mezi R. Carnapem a K. R. Popperem (o tomto sporu ale snad zase někdy jindy).

Doufám, že se mi podaří složit toto téma v zajímavou mosaiku (bez zanedbání významných souvislostí) a využít k názorně demonstraci i detektivní hry z předešlého semináře.

22. března 2005, Michaela Nová: Trojhodnotová logika[editovat]

15. března 2005, Jan Filippi: Teorie kategorií a teorie množin[editovat]

Stručné uvedení do teorie kategorií, jazyka, formalizace. Filozofické pozadí obou teorií. Vzájemný vztah.

Teorie kategorií se od svého vzniku v polovině 20. století stala podstatnou částí matematiky. Stejně jako v případě teorie množin z ní ale běžná matematika používá pouze jazyk. Důvodem je pragmatismus; prostě to je někdy užitečné. Při zkoumání základů matematiky si teorie množin drží dominantní postavení. Cílem přednášky je zamyslet se nad tím, zda má smysl pro zkoumání základů matematiky použít kategorie a v čem by to mohlo být výhodné. Přednáška nepředpokládá prakticky žádné předběžné znalosti.

8. března 2005, Jan Filippi: Apolloniovy úlohy a Poincarého model neeuklidovské geometrie[editovat]

Apolloniovou úlohou se rozumí úkol sestrojit kružnici dotýkající se tří objektů x, y, z, což mohou být body, přímky nebo kružnice. Nejvíce je vidět do řešení pomocí kruhové inverze, což byla podle mého názoru také inspirace Poincarého pro jeho model neeuklidovské geometrie, kterým definitivně vyřešil spory o její uskutečnitelnosti a současně se vyjasnilo postavení pátého Euklidova postulátu. Historicky to byla zřejmě první provedená interpretace jedné prvořádové teorie v druhé.

21. prosince 2004, Vánoční seminář[editovat]

14. prosince 2004, František Havlík: Semivýrazy a výrazy[editovat]

Referát stejnojmenného článku Pavla Cmoreje, který má něco společného s intenzionální logikou. Půjde především o přesnější definování běžně užívaných pojmů, čímž se (možná) zabrání některým nedorozuměním. Referát nevyžaduje žádné předběžné znalosti.

7. prosince 2004, Michal Kováč: Modely Robinsonovy aritmetiky[editovat]

30. listopadu 2004, Jarda Zouhar: Logika bez proměnných[editovat]

Bude to prostě logika bez proměnných – že se dá v logice obejít bez proměnných, když místo nich přijmeme pár nových logických symbolů (podobných jako jsou třeba kvantifikátory). Ve své ročníkovce jsem pak vymyslel překlady z jazyka s proměnnými do jazyka bez proměnných a definici splňování, tak to bych mohl také nějak ukázat.

23. listopadu 2004, Karel Chvalovský: Jak hrají počítače (nejen) šachy[editovat]

Chtěl bych se věnovat hraní her počítačem metodou „hrubé síly“ a jejím úskalím. Rád bych ukázal základní algoritmy prohledávání stavového prostoru hry včetně jejich vylepšení a některé algoritmy a techniky pro řešení základních problémů. Vše budu ilustrovat a motivovat šachem, drtivá většina postupů je však obecná a jsou používány i v jiných hrách. V případě dostatku času a zájmu bych předvedl několik her, které počítače hrají velmi špatně. Žádné předběžné speciální znalosti nepředpokládám.

16. listopadu 2004, František Havlík: Nominalizace[editovat]

V rámci logiky obvykle zachycujeme jednoduchou, subjekt-predikátovou větu jako spojení termu, denotujícího předmět (prvek univerza), s predikátem, denotujícím vlastnost (obvykle ztotožňovanou s množinou prvků univerza). V přirozeném jazyce se ale běžně vyskytují věty připisující vlastnost nikoli předmětu, ale vlastnosti, například Být skromný je rozumné či Červeň je barva. Jednou z možností, jak toto zachytit v rámci logiky, je připustit predikáty „druhého řádu“, denotující vlastnosti vlastností (množiny množin prvků univerza). To ale naráží na ten problém, že některé vlastnosti se chovají jako vlastnosti jak individuí, tak vlastností (třeba rozumnost: rozumná může být osoba i vlastnost; můžeme dokonce říci i Být rozumný je rozumné).

Řešením může být vidět nominalizované formy, jako je být skromný či červeň, jako denotující nikoli přímo vlastnosti vyjadřované predikáty je skromný, resp. je červený, ale jakési jejich „objektuální koreláty“. K tomu ovšem potřebujeme obohatit standardní predikátový počet o „operátor nominalizace“, to jest o operátor vytvářející z predikátu term. V přednášce nastíním, jaké problémy jsou s tím spojeny.

9. listopadu 2004, Michal Peliš: Inferential Erotetic Logic[editovat]

There are many approaches to questions in formalized languages. I would show one of them which is developed esp. by Andrzej Wiśniewski and his collaborators. A question is understood as a set of its direct answers (declarative sentences) and there is a possibility to introduce two notions of erotetic inferences based on multi-conclusion entailment. I would mention some properties, the role of yes–no questions and the so-called Erotetic Search Scenarios.

Handout

2. listopadu 2004, Libor Běhounek: Motivace pojmu topologie[editovat]

Ze standardních definic topologického prostoru není na první pohled zřejmé, k čemu je tento pojem dobrý a čím je motivován. V úvodním a značně elementárním semináři se pokusím osvětlit, jak se k pojmu topologie dospěje abstrakcí z pojmu vzdálenosti a k čemu se tento pojem hodí. Přednáška je určena posluchačům, kteří se s topologickými prostory sotva setkali, případně vůbec nesetkali (posluchači zběhlí v základech topologie nechť od ní nic nečekají a jdou radši až do hospody po semináři).


Akademický rok 2003/2004[editovat]

11. května 2004, František Havlík a Michal Kováč: Z Čech až na konec světa aneb zkušenosti ze zahraničí[editovat]

Klíčová slova: CEEPUS, Vídeň, Lublaň, logika, analytická filosofie, kalkul, víza, Gödel, determinismus, frisbee, teorie množin a forcing, pařby, úplnost.

4. května 2004, Karel Chvalovský: Transcendentální čísla[editovat]

Akademický rok 1999/2000[editovat]

7. února 2000, Jan Filippi: Přípravný seminář k Logice I[editovat]

Svépomocná vzájemná konzultace, na které se nemusíte stydět za své nejasnosti v tom nejzákladnějším předmětu studia oboru Logika.

24. ledna 2000, Tomáš Málek, Jan Henzl, Petra Ivaničová a Emil Jeřábek: Útržky dějin logiky[editovat]

17. ledna 2000, David Göttlich: Zbytečnost pojmu racionalita[editovat]

10. ledna 2000, E. Choroba: Něco z lingvistiky[editovat]

3. ledna 2000, Jan Filippi: O jedné neúspěšné cestě k roztřetění úhlu[editovat]

13. prosince 1999, Blanka Sobotková, Hana Skřivanová, Jiří Slepička, Libor Běhounek a Michal Peliš: O jednorožcích, Pegasovi, Jitřence a Večernici[editovat]

29. listopadu 1999, Zuzana Honzíková: Teorie množin à la ZF v intuicionistické logice[editovat]

22. listopadu 1999, Emil Jeřábek: Třetění úhlů pravítkem a kružítkem[editovat]

15. listopadu 1999, Tomáš Pešina: Relační algebra a relační kalkul[editovat]

8. listopadu 1999, Libor Běhounek: Minkowského diagramy a Bolčova chyba[editovat]

1. listopadu 1999, Peter Paľaga: Esenciálne a neesenciálne vlastnosti individuí v sémantike možných svetov[editovat]

25. října 1999, Dalia Terhesiu: The Semantical Truth: Indefinability and Indecidability[editovat]

18. října 1999, Radek Honzík: Gödelova věta o neúplnosti pro začátečníky[editovat]

11. října 1999, Tomáš Auer: Jeden z důkazů Vizingovy věty[editovat]

Akademický rok 1998/1999[editovat]

18. června 1999, Veronika Douchová: Grupy v geometrii[editovat]

11. června 1999, Blanka Sobotková: Něco z Tractatu[editovat]

4. června 1999, Ludmila Dostálová: Je existence predikát?[editovat]

28. května 1999, Jan Filippi: Nestandardní analýza v praxi[editovat]

21. května 1999, návštěva knižního veletrhu[editovat]

14. května 1999, Jiří Hanika: Náhodné množiny[editovat]

7. května 1999, Jan Filippi, Libor Běhounek a Emil Jeřábek: Druhé střípky k intuicionismu[editovat]

30. dubna 1999, Tomáš Pešina a Petra Ivaničová: Dodatky k předchozím přednáškám[editovat]

23. dubna 1999, Tomáš Pešina: Úvod do HTML[editovat]

16. dubna 1999, David Göttlich a E. Choroba: Zkoumání jako rekontextualizace[editovat]

9. dubna 1999, Petra Ivaničová: Neverbální pedagogická komunikace[editovat]

26. března 1999, Michal Peliš, Zuzana Honzíková a Emil Jeřábek: Střípky k intuicionismu[editovat]

19. března 1999, Libor Běhounek: O čem je topologie[editovat]

12. března 1999, Zuzana Honzíková: Výroková fuzzy logika[editovat]

5. března 1999, Michal Peliš: Úvod do intuicionistického myšlení[editovat]